Opusťte komfortní zónu!
Kdo z vás tuhle výzvu ještě nikdy neslyšel nebo nečetl? Pochybuju, že by se mezi vámi našel někdo takový. Je to alfa a omega každé změny. Kde kdo vás vyzývá ke změně v životě a k opuštění své komfortní zóny.
Plácáte se ve své práci? Jdete na kurz a dozvíte se, jak ji změnit nebo najít lepší. Musíte ale opustit svou komfortní zónu.
Nedaří se vám ve výchově vašich dětí? Přečtete si knihu a dozvíte se, jak nastavit pravidla. Musíte ale opustit svou komfortní zónu.
Plácáte se ve vztahu? Koupíte si webinář a je to tam. Všechno půjde. Jen musíte opustit komfortní zónu.
Opuštění komfortní zóny je zkrátka lék na všechno.
A dle mého to je naprostý nesmysl.
Už leta si marně lámu hlavu nad tím, kdo vymyslel, že lidem, kteří jsou nespokojení, nešťastní, jsou frustrovaní, nemají pocit úspěchu, jsou v nefunkčním vztahu, zažívají nejistotu, strach, pochyby, neumí si najít dobrou práci atd., řekneme, že by měli vyjít z komfortní zóny. Tvrdíme jim, že tohle je komfort. A že by bylo užitečné jej opustit a jít do něčeho méně pohodlného. Rozumíme si? Jste plní pochyb, nevěříte si, je vám roky blbě někdo chytrý vám řekne: „Milá zlatá, to je proto, že se pohybuješ jen v komfortní zóně. Musíš z ní ven.“
Panika. „Probůh. Kam mam jít? Jestli tohle je komfort, tak já už větší nálož neunesu.“
A tak raději zůstávají. Jasně. Protože teď je mi zle. Ale evidentně to je asi ještě relativně dobrý. Co bude venku? Raději nikam nejdu.
Myslím, že by bylo vhodné se zamyslet nad terminologií, kterou používáme.
Termín „komfortní zóna“ používaný pro lidi, kteří chtějí něco ve svém životě měnit, je nonsens.
Pojďme nahlédnout do slovníku.
Komfort je vnímaná pohoda či pohodlí spojené s určitým dostatkem.
Komfort vyjadřuje velký dostatek až nadbytek při uspokojování nějaké lidské potřeby.
Komfort znamená všestranné zabezpečení, kompletnost.
Zkrátka dle různých výkladových slovníků slovo komfort pojmenovává především takový stav, který člověk, který je v procesu změny, vůbec nevnímá. Právě naopak. Lidé popisují nepohodu, nedostatečné uspokojení některé potřeby, nekompletnost.
A přesto. Někdo někdy vymyslel, že tento stav nazveme komfortní zóna. A další hromady lidí po celém světě to vesele papouškují a nikomu to nepřijde ani trošku divné.
A lidi se bojí a nehýbou. Protože slova mají sílu. A my volíme taková, kterými stavíme hranice, namísto, abychom je pomáhali odstraňovat.
Co by pomohlo?
- nenálepkovat – Proč by všechny stavy před změnou měly mít nějaký univerzální název?
- pokud už musíme dát nějaké označení, popišme věci tak, jak jsou. Co třeba „zóna nenaplnění“? Nevím. Možná to není to správné slovo. Já tuhle potřebu nemám. Jen vykopávám první návrh pro další úvahy.
- cokoli, co nevytvoří další bariéru tam, kde je jich už tak dost k překonání, jen proto, abychom něco chytrého k popisovanému tématu řekli
Jak to máte vy? Používáte tohle slovní spojení? Ladí vám? Funguje vám? Nebo to máte jinak? Máte nějaké lepší označení? Potřebuje ho někdo vůbec?
Napište mi do komentářů.
Míša