Zahradničení je má vášeň. Vždy jsem si myslela, že vyvažuje mou práci, která je náročná na pozornost, na přemýšlení. Že se prostě pro rovnováhu hrabu v zemi. Místo práce hlavou, pracuji rukama.

Jenže dneska jsem takhle plela a najednou mi blesklo hlavou, že zahrada  je vlastně dokonalým otiskem mé práce. Je to totéž.

Vydestilovala jsem pár základních pravidel, kterými se řídím na zahradě, abych sklízela skvělou úrodu. Pojďme na ně.

  • Dříve než začneš s budováním nebo se změnou zahrady, zastav se a pozoruj. Pochop zákonitosti pozemku a okolí.

  • Měj jasnou vizi. Na začátku není třeba vědět přesně na metry, kolik bude mít který záhon a jak bude osázen. Potřebuješ ale zcela jasně vědět, k jakému účelu, pro koho bude zahrada sloužit.

  • Cykličnost není špatná. Každé roční období v zahradě má své kouzlo, každé si ale vyžaduje své a je nanejvýš vhodné tento běh respektovat a ne jej násilně měnit. Z rajčat zasetých v říjnu beztak plody nebudou, i kdyby bylo osivo za fakt výhodou cenu. Sladit rytmus a využít je ve svůj prospěch je daleko příjemnější (speciálně pro ženy).

  • Není možné měnit vše najednou. Rozvrtat 3000 m2 zahradu je sice výzva, ale co bude za půl roku? Jen rozvrtaných 3000 m2 pozemku. Raději udělej první záhon, pak druhý, pak třetí.

  • Postupnost má i své výhody. Zdroje totiž budou doma. Když přijede zahradník a vymyslí geniální osazovací plán, který na klíč zrealizuje, bude to stát majlant. Když totéž budete dělat postupně, brzy si sázecí materiál zajistíte z vlastních zdrojů dělením.

  • Nerozmělňuj vizi jen proto, že jsi narazil na něco zajímavého, co ti padlo do oka. Buduješ rodinnou zahradu u vesnického domku. Ano, fakt tam ten asijský koutek bude jak pěst na oko.

  • Na zahradě už toho roste spousta. Jen my často nevíme, jak dary přírody využívat. Bojujeme s nimi, říkáme jim plevel,  namísto, abychom je poznali a zužitkovali pro zdraví nás nebo naší zahrady.

  • Na začátku je to fůra práce s malými výsledky, ale pak se výsadba postupně krásně zapojí a je z toho dokonalá krása. Výsledky se dostaví postupně.

  • Když plevel neodstraníme i s kořenem a jen to tak pošolícháme na povrchu, můžeme si být jisti, že za velmi krátký čas jej budeme řešit znovu.

  • S celou řadou věcí si poradí příroda sama. Jen my jí musíme dopřát prostor a sobě vyhradit plnou dávku trpělivosti.

  • Zahrada nekončí tam, kde končí váš plot. Je důležité vnímat souvislosti, přesah. Využívat propojení a vztahů s okolními zahradami.

  • To, co se může tvářit jako odpad, může být při správném zužitkování hodně výživný základ po další růst.

  • Inspirujte se v knihách a na jiných zahradách, ale na svou zahradu to vždy přenášej citlivěs ohledem na znalost jejich zákonitostí.

  • Vězte, že je to ucelený ekosystém. Jedním zásahem na jedné straně můžeš spustit celý řetěz změn, který s původní změnou zdánlivě nesouvisí.

  • Je fajn si dělat poznámky a pamatovat, co se osvědčilo (kombinace, umístění atd.), a to opakovat, komplikované pak opouštět.

  • Chcete urychlovat a hnojit? Udělejte to z vlastích zdrojů zahrady. Je to levnější a nemá to žádné negativní vedlejší účinky než umělé řešení odjinud.

  • Nemusíš na zahradu zapíchnout každou rostlinku, co ti kdo podaruje jen proto, že ví, že máš zahradu. Pokud to neladí s celkovým konceptem, pošli to dál. A nebo zkompostuj a použij na hnojení .

  • Nebuď dogamtik. To, že záhon vyhovoval, když jsme byli bezdětní zahradníci, neznamená, že bude vyhovovat i v době, kdy po zahradě běhají tři děti. Prostě ho upravte.

  • Bezúdržbová zahrada neexistuje. Každá potřebuje péči. Co zahradě dáme, to se odrazí na tom, co dá ona nám.

A jak to celé souvisí s podnikáním? Zkuste slovo zahrada nahradit slovem firma, záhon slovem projekt nebo proces.

Bezezbytku to pasuje. Přesně tohle se snažím zprostředkovávat mým klientům. A je pro ně jen dalším krásným poznáním, že to prostě funguje ve všech systémech.

Krásné jaro.

Na LinkedIn ode mně můžete získávat pravidelný přísun informací